Voda a bezpečí vašich dětí

Mé děti vyrůstaly v místě, kde se mohly snadno dostat k vodní ploše. Riziko, že by do ní mohly nečekaně spadnout, že by se mohly utopit, bylo pořád někde v pozadí. Když si hrály na zahradě a my jsme a ně právě neviděli, vždycky jsem měla nastražené uši, abych měla jistotu, že jsou v pořádku. Kdyby se něco stalo, přece bych to slyšela. Nějaké šplouchnutí, cákání, křik...

Netušila jsem, jak daleko od pravdy tato má představa je. Dítě, které spadne do vody, nebo si třeba ve vodě hraje a začne se topit, nevydává vůbec žádné zvuky. Necáká, protože se snaží dostat nad vodu, nekřičí, protože lapá po dechu a nemá čas zavolat. Během chvilky nadobro neslyšně zapluje pod hladinu.

Mé děti u vody vyrostly v pořádku, a mne z mé blažené nevědomosti naštěstí nevyvedla žádná tragická nehoda, jen jeden článek, který popisoval instinktivní chování tonoucího. Trošku jsem k tomto tématu pátrala a toto jsou informace, které bych možná, coby rodič u vody byla bývala měla vědět.

Zabránit tomu, aby se vaše (nebo jakékoli) dítě utopilo, můžete celou řadou způsobů. Hlavní je v prvé řadě zabránit tomu, aby se neúmyslně ocitlo ve vodě. Převážná většina nehod, kdy dojde k utonutí dítěte, se týká velmi malých dětí, nejčastěji do pěti let, a odehrává se u nechráněných zahradních jezírek či bazénů. Většinu malých dětí, které se takto utopily, při tom rodiče viděli naposledy uvnitř, ani ne před pěti minutami, a hlídal je v tu chvíli buď jeden nebo rovnou oba rodiče.

Starším dětem a dospělým pak hrozí větší riziko spíše dále od domova, u řek a rybníků, případně na dovolené u moře.

Plot, či v případě nadzemních bazénů například odstavený žebřík může dítěti buď přímo zabránit, aby se dostalo k vodě, nebo alespoň prodloužit dobu, než se k ní dostane, natolik, že si jich všimnou dospělí. Většina rodičů utonulých dětí nebyla v okamžiku, kdy se to stalo, dále než 20 metrů a mnoho z nich dokonce přímo sledovalo, jak se jejich dítě topí, aniž by si uvědomili, co se děje (vysvětlení tohoto těžko uvěřitelného faktu najdete, když kliknete na odkaz).

Představa, že na děti budeme dávat neustále život bedlivý je scestná i u těch nejpečlivějších rodičů. Pokud jsou děti ve vodě, je zvýšený dohled vždy nutný. Když už pak umí dobře plavat, pravděpodobně ve své ostražitosti polevíme, je však třeba mít na paměti jedno pravidlo: Děti, které si hrají ve vodě, jsou obvykle poměrně hlučné. Jakmile ztichnou, měli byste okamžitě vyrazit zjistit, proč.

Závěrem trocha statistiky: V České Republice se ročně utopí něco přes dvě stovky lidí, z toho dětí a mladých lidí do 18 let je jedna polovina. Letos se zřejmě utopí nejméně sto dětí. Nejrizikovější skupinou dětí jsou ty nejmenší, těch je polovina. Další ohroženou skupinou jsou pak dospívající ve věku 16-18 let. Častěji muži než ženy, často v tom svou roli hraje alkohol. Na každého, kdo na následky tonutí zemře, navíc připadají další čtyři, kteří se v souvislosti s vodou či pádem do ní vážně zraní.