Kondolence
V případě úmrtí blízké osoby je zvykem vyjádřit svou účast a soucit. Smyslem kondolence je vyjádření toho, že na pozůstalé myslíme, a lze-li to tak říct, možná i určité povzbuzení, pohlazení.
Komunikace s někým, kdo ztratil někoho blízkého, budí u mnoha lidí trochu rozpaky. Na jednu stranu je tady potřeba pozůstalého utěšit, na druhou pak pocit bezmoci z toho, že ho nejspíš utěšit nelze.
Udělejte to NORMÁLNĚ. Kolegovi, který sedí vedle u stolu v kanceláři, nepište e-mail. Kamarádce, se kterou si za normálních okolností dvakrát denně voláte, nepište SMS. Podle pravidel etikety je elektronická, dokonce i telefonická forma kondolence tabu. Já jsem přesvědčena, že to v určitých případech možné je, zkrátka žijeme ve virtuálním světě. Ale přesto je nejlepší zvolit tužku a papír, pokud nemůžeme svou soustrast projevit přímo tváří v tvář.
Nejjednodušší je koupit předtištěné přání a jenom podepsat. Je milé, že jsme si vzpomněli, nicméně je to neosobní. A pak ty patetické texty... "Roky plynou, jak tiché řeky proud, jen bolest nedá zapomenout. Života jiskra v dáli uhasíná, její teplé světlo však tepe v našich myslích." To jako fakt?
Pro zarmoucené má kondolence význam. V období krátce po úmrtí a kolem pohřbu jsou možná trochu mimo a vnímají jen velmi omezeně - to, kdo jim napsal, kdo se zastavil a přinesl bábovku k snídani, kdo přišel na pohřeb, si ale většinou pamatují a je to pro ně důležité. Platí, že čím víc "práce" si s napsáním takového dopisu dáte, tím bude osobnější a pro pozůstalé i cennější. Hezky napsané přání jim může posloužit i později. Často si je schovají a znovu se k nim vrátí o pár měsíců později, když je jim smutno nebo chtějí vzpomínat. "Vymazlené" přání dokonce nemusí obsahovat obligátní pochmurný obrázek svíce, rudé růže nebo zlomené větve. Stačí obyčejný bílý papír. Chcete-li použít formát blahopřání, může na něm být třeba fotka místa, kam pozůstalí rádi chodí, nebo obrázek něčeho hezkého, co máte spojené se zesnulým.
Napsat přání vlastně není zas tak těžké. Co chceme? Vyjádřit svou starost o pozůstalé, vzpomenout si na zesnulé, potěšit, utěšit, dát vědět, že na něj myslím. To je v podstatě osnova. Úvod, stať a závěr, jako ve škole.
Ahoj Veroniko,
pořád nemůžu uvěřit tomu, co se stalo.
Myslím na Radka, na to, jak málo jsem ho vlastně znala, a vzpomínám na něj, jako by mi to mohlo pomoct nějak pochopit, že umřel. Třeba na to, jak nemohl v novém domě najít Alenčinu skříň, tak jí oblékl něco, co našel v koši na prádlo. Jak spokojeně se tvářil vždycky, když řídil tu svoji naleštěnou Oktávku...
Máme pro něj doma zapálenou svíčku a je nám z toho smutno. Moc na Tebe i na holky myslíme a posíláme vám vzpomínku. Kéž by to mohlo pomoct.
Zdraví Andrea a Petr.
Oslovení,
proč píšu (vyjádření starosti o pozůstalého, vyjádření soustrasti)
vzpomínka na zesnulého (to je to, co může pozůstalému alespoň trochu pomoct, je milá vzpomínka, něco hezkého. Vzpomeňte si na pěknou příhodu, napište něco milého o zesnulém)
myslím na vás,
podpis.
Milá Karlo,
doslechl jsem se o vaší ztrátě. Měl jsem tatínka moc rád, byl to strašně chytrý člověk.
Myslím na Vás, Josef.
Milý Mirku,
maminka mi pověděla smutnou zprávu o Janě.
Měla jsem ji moc ráda. I když jsme se tak dlouho neviděli, vždycky mě potěšilo, když jsme se s Vámi oběma potkali a pokaždé to bylo moc hezké. Vzpomínám na sezení u Vás na houpačce, na chuť bublaniny, kterou uměla tak dobrou. Na to, jak u nás málem nabourala do plotu. Na Janin hezký úsměv.
Je mi smutno, když na ni myslím, a mrzí mě, že zažíváš tak těžkou dobu. Myslím na Tebe.
Markéta.
Vážená paní Malchárková,
dovolte, abych Vám za sebe i za své kolegy vyjádřil hlubokou soustrast v bolesti, kterou prožíváte po úmrtí Vašeho muže.
Karel dlouho patřil k naší firmě, byli jsme na něj pyšní a vždycky jsme o něm mohli říct jen to nejlepší. Svou práci dělal s maximálním nasazením. Proto nás zpráva o tom, že už mezi nás nikdy nepřijde, velmi zarmoutila. Byl naším přítelem, uměl poradit i povzbudit. Bude nám chybět.
Byl bych rád, kdyby v těchto těžkých chvílích bylo pro Vás posilou vědomí, že na Vás se soucitem myslíme a že spolu s Vámi vzpomínáme.
S pozdravem Jan Veselý